Co hroby skrývají?
2. 12. 2007
Otevřela oči a kolem ní byla tma,
třásla se, byla ji veliká zima.
Nemohla se pohnout, něco ji svíralo,
přesvědčení žít, v ní zmíralo.
Rukou zkusila kde leží,
výkřik zadržela stěží.
Málo místa, těžký vzduch,
hnijícího dřeva puch.
Z posledních sil se chtěla dostat ven,
nad ní těžká, tvrdá zem.
Rýhy po nehtech tam zůstaly,
když její víčka námahou klesaly.
Srdce už netluče,
v žilách krev neteče.
Výdech poslední,
oči sen svůj sní.
Jarní slunce svítí,
na hrob, kde položené je kvítí.
Nikdo se už nedoví,
jaké měla trápení.
třásla se, byla ji veliká zima.
Nemohla se pohnout, něco ji svíralo,
přesvědčení žít, v ní zmíralo.
Rukou zkusila kde leží,
výkřik zadržela stěží.
Málo místa, těžký vzduch,
hnijícího dřeva puch.
Z posledních sil se chtěla dostat ven,
nad ní těžká, tvrdá zem.
Rýhy po nehtech tam zůstaly,
když její víčka námahou klesaly.
Srdce už netluče,
v žilách krev neteče.
Výdech poslední,
oči sen svůj sní.
Jarní slunce svítí,
na hrob, kde položené je kvítí.
Nikdo se už nedoví,
jaké měla trápení.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář