Klaním se Smrti
14. 12. 2007
Měsíc svítí do noci,
mě už není pomoci,
ani po ní netoužím.
Na hrobě sama sedím,
na hvězdné nebe hledím,
po tváři mi slzy stékají.
"Támhle září hvězda má,
duše se nebem toulá,
chce být volná jako pták."
O mém životě přemýšlím,
na smrt často pomýšlím,
myšlenky mé nechápu.
"Pochopit mě je zbytečné,
obdivuji lidi tak statečné,
že to občas zkoušejí.
"Za ty životní zkoušky děkuji,
už vím proč samotu miluji,
a skoro mi to nevadí.
"Každý pozná, že smrt je vysvobození."
mě už není pomoci,
ani po ní netoužím.
Na hrobě sama sedím,
na hvězdné nebe hledím,
po tváři mi slzy stékají.
"Támhle září hvězda má,
duše se nebem toulá,
chce být volná jako pták."
O mém životě přemýšlím,
na smrt často pomýšlím,
myšlenky mé nechápu.
"Pochopit mě je zbytečné,
obdivuji lidi tak statečné,
že to občas zkoušejí.
"Za ty životní zkoušky děkuji,
už vím proč samotu miluji,
a skoro mi to nevadí.
"Každý pozná, že smrt je vysvobození."
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář