Procitni
20. 6. 2007
Díváš se na svět přes růžové brýle,
však neboj, přijde ta chvíle!
Dívka těopustí, přátelé zklamou,
budeš se přátelit jen se samotou pouhou.
Nevím proč se někdy díváš jak se díváš,
snad ani trochu studu nemáš?
Otevři své srdce, přijď blíž,
je to hodně těžké, gvíš?
Život je těžký, samo si ho řídíme,
stavíme si vysoké překážky a ani o tom nevíme.
Překonávání nám zabere hodně námahy,
vzdáme se, když provází nás nezdary.
Chceš být lepší než ostatní,
ale všichni ví, že si to tím jen pokazí.
Co je lepší? Být v postranní, či hvězda zas?
Věř mi, jednou si zlámeš vaz!
Vše jako samozřejmost vidíš,
změní se to, počkej, uvidíš!
Najednou se ocitneš uprostřed nicoty,
tehdy ucítíš tu hořkou chuť samoty.
Tak daleko to ale nemusí dojít,
nech si to trochu hlavou projít.
Život se měnit nemusí,
ale lež a vše ostatní tě jednou zadusí.
však neboj, přijde ta chvíle!
Dívka těopustí, přátelé zklamou,
budeš se přátelit jen se samotou pouhou.
Nevím proč se někdy díváš jak se díváš,
snad ani trochu studu nemáš?
Otevři své srdce, přijď blíž,
je to hodně těžké, gvíš?
Život je těžký, samo si ho řídíme,
stavíme si vysoké překážky a ani o tom nevíme.
Překonávání nám zabere hodně námahy,
vzdáme se, když provází nás nezdary.
Chceš být lepší než ostatní,
ale všichni ví, že si to tím jen pokazí.
Co je lepší? Být v postranní, či hvězda zas?
Věř mi, jednou si zlámeš vaz!
Vše jako samozřejmost vidíš,
změní se to, počkej, uvidíš!
Najednou se ocitneš uprostřed nicoty,
tehdy ucítíš tu hořkou chuť samoty.
Tak daleko to ale nemusí dojít,
nech si to trochu hlavou projít.
Život se měnit nemusí,
ale lež a vše ostatní tě jednou zadusí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář