Utrpení
25. 5. 2008
Leží na kameni,
na své hrudi hada hřeje,
nikdo se neotočí,
nikdo se neusměje.
Ztratila své místo,
v prach se rozpadá,
věřila v dobro,
ale zášť si s ní pohrává.
Ve vlasech kopretiny,
kolem ní růže,
čekala marně,
a nic s tím už nezmůže.
Boj to byl statečný
a ona klesla,
pustila květiny,
které v náručí nesla.
na své hrudi hada hřeje,
nikdo se neotočí,
nikdo se neusměje.
Ztratila své místo,
v prach se rozpadá,
věřila v dobro,
ale zášť si s ní pohrává.
Ve vlasech kopretiny,
kolem ní růže,
čekala marně,
a nic s tím už nezmůže.
Boj to byl statečný
a ona klesla,
pustila květiny,
které v náručí nesla.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář